Alex Kučera je cestovatel, vizionář, podnikatel, mentor, lektor, a především jeden ze zakladatelů INO consulting. Na konci roku 2020 oslavil své jubileum, a to 10 let ve svém podnikání. Co by poradil začínajícím podnikatelům? Jaká byla jeho cesta? A jak koronavirová situace ovlivnila jeho podnikání? Vše se dozvíte v rozhovoru níže!
Jak bys zhodnotil uplynulých 10 let jako podnikatel při studiu a nyní vlastně majitel firmy?
Jedním slovem jízda. Hrozně rychle to uteklo. Vzpomínám si jak jsem před 10 lety rozesílal životopisy a hledal si brigádu při studiu. V roce 2010, dva roky po finanční krizi ale nabídek moc nebylo. Naštěstí jsem se přes kamarádku dostal ke studentům, kteří mě naučili podnikat a ještě ke všemu v úplně novém oboru. Přece jen jsem studoval Kybernetiku a Robotiku a finance byly úplně nové, ale hodně zajímavé, téma.
„Vždy je důležité mít větší motivaci než strach.“
Co byla tvoje primární motivace k tomu, založit si živnostenský list (a kolik ti vlastně bylo?)
Bylo mi 20 let. Vyzkoušet si podnikání už v tomhle mladém věku vnímám zpětně jako jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě a doporučuji to každému studentovi. Možná byste čekali, že moje motivace byla založit firmu a inovovat fungování na finančním trhu, ale pravdou je, že jsem tehdy hledal přivýdělek při studiu a tato varianta se mi zdála jako nejlepší možná. Založení živnostenského listu už byl jen administrativní krok.
Dokážeš vypsat v bodech 5 nejdůležitějších lekcí, co tě podnikání naučilo?
Bude asi trochu těžší vybrat pouze 5, ale zkusím to. Na prvním místě je rozhodně vytrvalost. Vytrvalost vnímám pro úspěch v čemkoli jako nejzásadnější vlastnost a bohužel hodně lidí si myslí, že je to vlastnost, se kterou se člověk rodí. Není to tak. Vytrvalost se musí člověk naučit a nejvíce člověka v tomto ohledu dokáže ovlivnit jeho okolí. Dále rozhodně komunikace a jednání s lidmi. To mi jako bývalému ajťákovi chybělo. 🙂 Ještě bych určitě vypíchl samotnou finanční gramotnost. Mám to štěstí, že to patří k mé práci. Předávat tyto dovednosti dál byl byl hlavní motiv k založení divize INO Student Experience.
Co bys poradil mladým lidem, kteří váhají, jestli do podnikání jít nebo ne?
To je jednoduché. Nikdy v životě nebudou mít lepší příležitost než teď. Ať si sepíší co mohou získat a co ztratit a uvidí sami. Těch důvodů proč podnikat jsou vždy tisíce. Důvod proč ne je vždy jen jeden, ale za to pořádně velký. Je to náš strach. Stačí ho ale překonat a zbyde tisíc plusů. Vždy je důležité mít větší motivaci než strach. Chápu, že má člověk respekt a někdy strach z rozjetí podnikání, které vyžaduje velké počáteční investice, ale to v našem oboru není. Jediná investice je časová a i ta se okamžitě vrací nabytými zkušenostmi.
Co lidé v začátcích podnikání často podceňují a na co by si podle tebe měli dát větší důraz?
To je velice dobrá otázka. Trochu se to poslední roky změnilo. Dnes je asi hlavní problém mylný předpoklad, že velké úspěchy přijdou přes noc a sami a pokud ne, tak je musíme jít hledat někam jinam. Existuje tzv. pravidlo 10 000 hodin. Ať děláte cokoliv, musíte se tomu věnovat roky abyste ve svém oboru byli opravdu špička. Další a možná ještě větší problém je předpoklad, že budu dělat jen to, co mě baví a pokud mě něco v mé práci nebaví, musím si najít jinou práci. Obrovská chyba. Je známo, že vášeň do daného oboru se zvyšuje tím, jak se oboru věnuju, kolik do něj investuji času.
Jak je podnikání důležité vzdělání a jak se vzděláváš ty?
Vzdělání je z mého pohledu jeden z hlavních pilířů, na kterém podnikatel, ale i každý nepodnikatel, stojí. Ale pozor, neznamená to, že by člověk potřeboval k podnikání dva tituly a ideálně Ph. D. Myslím to trochu jinak. Vzhledem k tomu, že se v podnikání pořád něco mění a inovuje, je velice důležité pochopit, že člověk se musí vzdělávat neustále. Osvojovat si nové dovednosti, rozhlížet se kolem sebe a inspirovat se. Trénovat svoji hlavu a myslet outside of the box. Myslím, že je dobré mít takový zdravý hlad po vzdělání všeho směru. Osobně využívám dnes hlavně audioknihy a knihy obecně. Aktuálně studuji druhým rokem nový jazyk, z toho mám velkou radost, to je spíš zábava než vzdělání. Nejvíc mě ale vždy naučila praxe. Takže hlavně nesedět doma a pustit se do práce! 🙂
Jaké máš plány na následující rok?
Rok 2021 bude hlavně o rozvoji, stabilizaci a osamostatňování našich třech kanceláří. Za dva roky INO neskutečně narostlo. Přišly do firmy nové osobnosti, které jsou velice schopné a od nás potřebují hlavně podporu v rozvoji. Je to radost sledovat jejich růst a ukazovat jim cestu, kterou jsem si často sám prošel před pár lety. Vždy se mi líbilo stavět firmu tak, aby byla tzv. řízená zespodu. To znamená, aby i nováčci ve firmě mohli INO posouvat dál a podílet se na řízení firmy.
Kam celkově míří INO, jaké má firma dlouhodobé plány?
Když jsem s Klárou Pelikánovou zakládali INO věděli jsme kam míříme a tyto cíle se od té doby moc nezměnily. Spíš upravujeme plány jak k nim ideálně a efektivně dojít. Chceme se s naším business plánem samozřejmě rozšiřovat do dalších měst v republice. Už máme vytipované lokality, které by měly přijít na řadu první. Jakmile uvidíme, že Česká republika funguje i bez nás, čeká na nás přesun do zahraničí. Díky spolupráci s evropskou makléřskou firmou máme možnost jednoduše fungovat v 15 zemích v Evropě. Tohle pro nás byl vždy dlouhodobý plán číslo jedna a paradoxně díky covidu a práce online se nám ještě více přiblížil. Je přece jedno jestli máme schůzky po ZOOM Praha – České Budějovice a nebo Praha – Porto, ne? Chceme propojit mladou generaci skrz Evropu a dát jim možnost podnikat, tvořit něco vlastního a v rámci konceptu INO realizovat svůj podnikatelský potenciál a svoje sny.
Zvládáš během podnikání se věnovat i svým koníčkům?
Myslím, že ano. Aktuálně se věnuji několika koníčkům zároveň, od sportu až po zmiňované cizí jazyky. Od přátel ve firmě jsem ke svým 30. narozeninám dostal poukazy na lekce golfu, takže to je další plánovaný koníček. Takový můj osobní sen je a vždy bylo létání. Dělal jsem si pilotní průkaz na paraglide, ale daleko více mě oslovily větroně. Vysoko nad zemí může člověk najít spoustu inspirace a hlavně tolik potřebný nadhled! 🙂 Ale osobně nerad používám rozdělení času na práci a koníčky. Vyhovuje mi spíše mít tyto dva světy propojené. Mít práci jako takový svůj hlavní koníček.
Jsou nějaké věci, které bys třeba v minulosti na tvé podnikatelské cestě změnil, když bys věděl to, co víš nyní?
Tato otázky je složitá. Jakmile bych něco změnil, nikdy bych nebyl tam, kde jsem teď. Nebo možná byl, ale bez nutných zkušeností, které bych nenabral. Každý podnikatel má svou specifickou cestu, kterou si musí projít. Zkusím ale odpovědět i tak. Od nejlepších podnikatelských rozhodnutí, které jsem udělal, mě vždy 99,9 % lidí odrazovalo a rozmlouvalo mi je. Často s názorem, že to nemůže fungovat a kdyby ano, tak už to někdo někdy udělal. Ze začátku jsem tyto názory bral moc vážně. To bych dnes zpětně změnil. 🙂
Jak covidová situaci ovlivnila chod firmy?
Rok 2020, rok covid, byl bez pochyby pro celou společnost i obrovské množství jednotlivců jeden z nejnáročnějších roků v životě. Já sám jsem si covid prodělal a nešlo zrovna o lehký průběh. Covidová situace je zvláštní v tom, že zatímco některé firmy, i celé obory v podstatě ze dne na den zanikly, ostatní firmy díky této situaci zažívají nejlepší podnikatelské období, největší růst. Člověk to nemohl ovlivnit, prostě se přes noc buď ocitl na dobré nebo špatné straně stolu. My jsme se ocitli na té dobré straně, rosteme více než kdy dříve a to pořád největší boom očekáváme. Díky této velice zvláštní celosvětové krizi je zrovna náš obor a business model na velké vlně růstu, ale je třeba to brát s pokorou.
Máš nějaké vlastní zásady anebo hesla, podle kterých se dlouhodobě řídíš?
Jsem člověk, který rád dělá věci naplno. Myslím, že je život moc krátký na to ho prožít na půl. 🙂 Takže mám takové dva citáty, které tuhle filosofii vystihují. „Pokud tě tvé cíle neděsí, pravděpodobně jsou příliš malé.” Už se mi v životě několikrát stalo, že jsem si zpětně řekl, „mohlo to být stokrát větší a lepší.” a „Nejste zodpovědní jen za to co uděláte, ale i za to, co neuděláte.” Tahle myšlenka je podle mě zásadní. Život se na první pohled skládá jen z věcí, které děláme. My sami se stáváme takovou sadou našich předchozích životních zkušeností. Zkušeností, které když něco děláme tak nabíráme, ale pokaždé když se rozhodneme, právě často ze strachu, něco neudělat, o tuto zkušenost přicházíme. O kolik už jsme toho takto přišli…?